17. března jsme se vydali na krajskou soutěž Zpěváček. Tento rok naše soubory reprezentovalo 9 dětí (Markétka, Natálka, Týnka, Slávek, Nikolka, Kačka, Peťa, Aneta a Daniela), což byl zatím od nás rekordní počet.
Když jsme za mrazivého počasí přijeli do malebného města Telč, uchvátila nás atmosféra náměstí a byli jsme všichni příjemně naladěni. Po příjezdu jsme se šli převléct a lehce rozezpívat. Ve čtvrt na jedenáct jsme šli do zámecké konírny na slavnostní zahájení. Po něm jsme museli na rozezpívání s paní harmonikářkou, neboť jsme patřili do druhé skupiny z hlavní kategorie.
Rozezpívali jsme se a šli jsme hned na to. Vzájemně jsme si drželi palce a přáli si jen ty nejlepší výkony. Myslím si, že se to všem povedlo. Po našem odzpívání, jsme se přesunuli na soutěž mladší kategorie, abychom mohli držet palce našim třem holkám.
Po několika hodinách poslechu písniček jsme se chystali na vyhlášení nejlepších 10 zpěváčků, kteří museli zazpívat podruhé. Byli jsme překvapení, když se do TOP 10 dostaly hned dvě naše zpěvačky Aneta Joklová a Daniela Špačková. Byl to veliký úspěch a holky musely znovu na rozezpívání a kolem třetí hodiny odpoledne znovu zpívaly.
Finálové zpívání jsme si užily a i přesto, že jsme se nakonec umístily těsně pod stupni vítězů – na nerozlišujícím 5.-10. místě, byl to pro nás nezapomenutelný zážitek.
Letošní Zpěváček byl opět úspěšný a my už se těšíme na příští rok.
text napsala: Aneta Joklová
Perličky z celého dne:
- Po odzpívání hlavní kategorie:
- „Co budeme dělat?“
- „Nevím jak ty, ale já mám hlad…“
- Tak jsme se šli občerstvit. Já: „Mňam, ten Sachr vypadá hodně dobře.“
- Mamka s Anetou na to: „Fúúj, jak něco takového můžeš jíst…“.
- Nad pálivou pizzou: „Už i ta rukola je peklo!!!“
- Vedoucí při poledním jídle: „Hlavně si tím kečupem nepocintejte kroj.“
- My: „Ale prosím vás, vždyť už ho dneska stejně potřebovat nebudeme…“
- Po vyhlášení postupové desítky: „Hlavně, že nejste od kečupu a od čokolády a jahod…“
- Hosteska: „Zmrzáte hodně?“
- My před druhým rozezpíváním: „No, jako docela jo.“
- Hosteska: „Ale prosím vás, vždyť máte všechny silonky, to nemůže být až tak strašný.“
- Jedna holka neměla bundu a my jsme už asi 5 min. čekali na mraze venku. Ona se začala smát a schovávala se za jinou holkou. Tak my na ni, co se děje? A ona: „Právě sem jde mamka a jde mi nadat, že tu nemám kabát“
- „Hele braň se, ona je taky jen v tričku!“
- Na rozezpívání: „Znáte tuhle písničku?“
- „Eeee… ne.“
- „A tuto?“
- „Taky ne…“
- „No a co, teda znáte?“
- „Aha to zas neznám já…“
- „Normálně, mně se chce pořád jenom zpívat…“
- Před vyhlášením prvních pěti nejlepších: „Mně je jedno, jak to teď už dopadne. Hlavně, že dostaneme tu igelitku z CENTROPENU.“
postřehy zapsala: Daniela Špačková