Závěr našeho týdenního soustředění opakovaně patří vystoupení na Veselokopeckém jarmarku. Tomu předcházela v pátek 20.7. dlouhá a poctivá zkouška s muzikou, při které jsme se ve stínu borovic skvěle secvičili.
V sobotu 21.7. jsme vstávali s jasnou oblohou a přáním „příjemných“ mraků.Cestou na Kopec jsme na silnici potkali kombajn, takže to jeho rychlostí vůbec neubíhalo.
Jeli jsme o celou půlhodinu déle a stále bylo strašné vedro. Říkali jsme si, že letos to bude „Kopec s rozpáleným jevištěm“. Naštěstí už máme bohaté zkušenosti a umíme se zařídit, abychom se „neuvařili a neupekli“ – zachraňuje nás studená voda a blízké WC.
Zahajovali jsme Pohádkou o Slepičce a kohoutkovi. Slunce pálilo, jeviště pálilo, ale nebe se nakonec ustrnulo (naštěstí jen v pohádce) a slepička kohoutkovi vodu ze studánky donesla. Ještěže při tom vedru nevyschla a my jsme dovedli první vystoupení ke konci.
V druhém vystoupení jsme uvedli letošní dvě premiéry – Pastevce a Pentličky, které jsme nacvičovali na soustředění. Diváci se u nich pobavili. Během celého programu zaznělo spoustu krásných horáckých písniček, které k našemu vystoupení a Veselému Kopci patří.
Nezbývá mi nic jiného než vám všem (dětem, mládeži, dospělým a muzice) vyřídit poděkování a pochvalu od paní PhDr. Ilony Vojancové (správkyně skanzenu), ke které se připojuji i já. 🙂