17. července jsme my všichni ze souboru Rožínka po víc jak roční pauze odjeli na Veselokopecký jarmark, abychom jeho návštěvníkům rozdávali radost horáckými písničkami a tanci.
Zaplnili jsme celý areál a bylo nás všude vidět a slyšet. Sice nás trochu znervózňovaly první předpovědi počasí, které hrozili celodenním deštěm. Náš sobotní den také nezačal zrovna růžově, když jsme řešili peripetie s dopravou některých členů souboru do skanzenu, ale nakonec bylo vše jinak, než to obyčejně bývá.
Slunce nás podporovalo celý den – pokaždé svítilo, když jsem zrovna potřebovali, aby bylo trochu zataženo. Návštěvníci si nás fotili a poslouchali naše písničky, i když je neznají a chtěli by přece jen ty více známé a hlavně české lidové. Také litovali, že nemáme vystoupení na jevišti, jež se konalo každým rokem.
A co déšť? Tak ten také přišel v podobě veliké bouřky kolem půl páté. Ale my jsme tentokrát vůbec nezmokli a vše, co jsme chtěli, jsme stihli bez něj.
Z Veselého Kopce jsme tentokrát odjížděli unavení, ale veselí, spokojení a s nadějí na obnovení naší dlouhodobě přerušené činnosti.