Zapsaný spolek GROŠ, který udržuje lidové tradice Horácka.
Po dvou letech jsme se vrátili k tradičnímu živému zpívání v kostele Sv. Havla v Rožné.
26. prosince jsme se sešli v duchu Štěpánského koledování a snažili jsme se předat náš dárek nejen našim podporujícím rodinným příslušníkům, ale i několika našim příznivcům.
V pondělí 19. prosince jsme se vydali na návštěvu Domova pro seniory na Mitrově. Chtěli jsme tam přinést úsměv, energii a nadšení ze zpívání a hraní vánočních melodií.
Vítání dětí mezi nové občany obce uskutečňujeme už mnoho let tak, abychom ctili starý zvyk nošení do kouta. Letos jsme přerušenou tradici obnovili a v sobotu 3. prosince mezi nás přivítali dva kluky.
26. listopadu jsme přispěli k zahájení adventu v Dolní Rožínce.
Vystoupením v kulturním domě si odbyli svoji premiéru s pásmem Padá sníh naši nejmladší, kteří s námi začali pracovat už loni během různých covidových opatření.
18. září jsme se vrátili na Fryšavu, abychom se setkali s místními obyvateli.
V místním kulturním domě jsme se připravili na hodinový blok toho nejlepšího, co jsme se naučili na prázdninovém soustředění právě ve Fryšavě. Chtěli jsme lidem ukázat, že letní dny strávené v jejich obci přinesly spoustu písní, tance a tvořivé nálady.
Třetí víkend v červenci vždy patří setkání na jarmarku na Veselém Kopci. My jsme potěšeni, že každou třetí sobotu v červenci nás můžete právě ve skanzenu vidět a slyšet.
V neděli 10. července jsme se přesunuli na soustředění do Fryšavy pod Žákovou horou a v chalupě nás přivítala a ubytovala Blanka - naše nová kamarádka a majitelka SALOONU. Tu nám už v neděli večer unesli a zajali kovbojové, v jejichž čele byl hledaný desperát.
V sobotu 9. dubna jsme se definitivně vrátili k veřejnému vystupování. Využili jsme příležitost zazpívat a zatancovat na Jarní výstavě v kulturním domě.
29. září jsme po dlouhé pauze odjeli do Rožné a vítali do života obce děti, které se narodili během celého roku.
První vystoupení po nucené pauze jsme zvládli, i když se u nás všech objevila nečekaná nervozita, která nás zaskočila a museli jsme se s ní vyrovnat i za cenu menších změn v programu.
17. července jsme my všichni ze souboru Rožínka po víc jak roční pauze odjeli na Veselokopecký jarmark, abychom jeho návštěvníkům rozdávali radost horáckými písničkami a tanci.
Zaplnili jsme celý areál a bylo nás všude vidět a slyšet. Sice nás trochu znervózňovaly první předpovědi počasí, které hrozili celodenním deštěm. Náš sobotní den také nezačal zrovna růžově, když jsme řešili peripetie s dopravou některých členů souboru do skanzenu, ale nakonec bylo vše jinak, než to obyčejně bývá.
